V noci jsme byli požádáni o pomoc pro kůzlátko, kterému před 5 týdny umřela maminka, celou dobu nepilo mlíčko, je podvyživené, v pusince ma nějaký výrůstek, nafouknuté bříško a je plnè klíšťat a všenek. Příští tři dny budou kritické, myslete na holčičku, ať to zvládne, pádíme domů z daleka, ozveme se až dorazíme…
Další zachráněnà bytost bude mít možnost žít radostně a bezpečně až do konce svých dní… Někdy jsou ty smutné okamžiky vlastně vstupní branou do lepšího světa. Do světa, kde jsou všechna zvířata brána jako sobě rovná, a která jsou milována pro to kým jsou a ne v jakém kabátku sem přišla. Kdyby téhle holčičce neumřela maminka už dávno, kvůli čemuž je velmi slabá a hubená, a ještě si k tomu neudělala něco s nožičkou, nikdy by se k nám nedostala. Buď silná maličká, příštích pár dní ukáže, ale věříme jen v to nejlepší. Příštích pár nocí budeme s prckem spinkat, ať není sama… ❤️😊
Děkujeme vám všem, kteří jste v tom s námi. Jde o společnou práci, tvoření a zachraňování těch nejbezbrannějších, kteří nikoho jiného než nás nemají. Nakonec to budou oni, kteří nás zachrání…
Maličká se má dobře, chodí za náma jako ocásek a miluje mazlení a chování v náročí… 😊❤️
Říkáme jí Luna ❤️ je to trošku spjato s místem, odkud pochází a prostě nám to k ní sedí 😊
Níže vám dám ještě konverzaci s Pavlou, díky které jsme se o Luně dozvěděli, a která nás požádala o její záchranu. Myslím, že vás to taky pobaví… 😀
A jak jste se vyspali vy? My všichni do růžova…❤️😃
Napsat komentář