Když jsme byli požádáni o pomoc s hledáním domova pro tohoto sedmiletého kozla, nečekali jsme, co se rozpoutá.
Ani nás nenapadlo, že tolik lidí touží mít na zdi „trofej“
Dostávali jsme spoustu zpráv typu „je kozel ještě volnej“ Po mnoha debatách s původním majitelem, kdy se mu zájemci moc nezdáli, jsme souhlasili, že ho vezmeme nejdříve k nám a pak se uvidí. Celé se to komplikovalo ještě tím, že nebyl kastrovaný a naše ploty nejsou tak vysoké aby jsme zabránili kozí lásce. Vyrobili jsme hodně rychle provizorní bránu u karantény, zajistili potřebné vakcinace a domluvili s naším veterinářem kastraci.
A tak s prvním velkým sněhem pohltilo celou Farmu aroma…. Tři naše nejzdatnější skokanky Dorotka, Líza a Kozla se střídaly u jeho brány a doufaly, že se zázrakem otevře..Brána vydržela, my se moc nevyspali, kastrace proběhla v sobotu, dnes jsme poprvé otevřeli bránu a Cipís Sandokan první se pomalu začíná rozkoukávat.
Jelikož jedna naše koza „Kozla“ je taky Kašmírská a nemá parťáka svého druhu, Cipís zůstane u nás. O takovém prostoru se mu ani nesnilo. Ještě trochu vykrmíme a zlepšíme kondici a může se zařadit do stáda. Je to velký mazel a má rád lidskou společnost i když budí dojem drsňáka. Děkujeme, že jste s námi, děkujeme, že nám pomáháte jim pomáhat.
Napsat komentář