Ahoj kamarádi.
Teď už vím, že lidi můžou být i kamrádi, ale s bráškou Jimíčkem, se kterým jsem byla ještě jako pidimiminko zachráněná, jsme poznali opak. Měli nás ještě rozdělovat a za živa kastrovat, ale usekli nám „jen“ ocásky a než mělo dojít na další hrůzy, který zažil třeba Milánek a vlastně miliardy Milánků, tak jsme z toho pekla byli odebráni.
Měli jsme tak veliké štěstí, že jsme se dostali do tohohle ráje, že to asi nejde ani popsat slovy 
Maminka nás pojmenoval po dvou velkých aktivistech Anitě a Jamesovi. Tady si o tom všem můžete přečíst, je to myslím velmi zajímavé čtění, včetně videí a hlavně fotky nás prcků nemůžu uvěřit, že jsme byli takhle maličký… https://www.facebook.com/farmanadeje/photos/a.1497723577116566/2126231750932409/?type=3&theater. Jak jsme rostli a raubířili, ale byli přitom pořád úplně k upusinkování, volali na násnejčastěji Aninko a Jimíčku a už nám to zůstalo
Kdybyste viděli kolik kamarádů se na nás chodilo dívat, kolik z nich procitlo a pochopilo, kolik zvířecích přátel tu máme a pořád přibývají. Celé to místo tady se neustále mění před očima a jsem šťastná, že to můžu pozorovat. Bohužel už bez Jimíčka 
jsme totiž tak vyšlechtěný, že máme spousty gentických chorob a bráška na to doplatil Měl geneticky nemocný srdíčko a než umřel, měl ho na rentgenu snad trojnásobný Jsem šťastná, že alespoň umřel milován a obklopen námi všemi, pro které byl rodinou, a než odešel, zažil si tu paradise.
Od malička jsme měli nonstop servis, když nás každý dvě hodiny museli krmit a uklízet po nás hovínka (ty teda s velkou grácií „uklízely“ Taruška s Pizinkou :D). Pořád kontrolovali, jestli jsme v pořádku a chovali nás a hladili, až jsme si přáli, ať nikdy nevyrosteme. Pak jsme rostli a už jsme nebydleli v jurtě, ale trávili jsme hodně času s prasničkou Růženkou, která nás od první chvíle vzala za vlastní. Spinkali jsme s ní pořád a teď, když tu Jimíček není, tak jsme u ní pořád já a Milánek Milánek je můj mladší bráška a já jeho starší ségra 
nehne se ode mě na krok, a když mě chvíli nevidí, začne dělat vyrvál a křičí a utíká mě hledat a nepřestane, dokud mě vítězoslavně nenajde
Když nás občas naši lidští kamarádi pozorují, mají z toho strašnou švandu a volají: „Jéééé, pojďte se podívat, Milánek už zase hledá Aninku…. “
No hele, už sem vám toho řekla hodně, tak teď pěkně osobně z očí do očí, jo? Tak se budu těšit na návštěvu, ciaooooooooo…..
