Předseda je dobrý chlap, úřednice se těší na farmu

Milí přátelé, máme pro vás další novinky a dobré zprávy. Na včerejší den jsme si naplánovali výlet do Zbýšova, abychom se setkali s předsedou zemědělského družstva, a návštěvu Čáslavi, kde na nás čekaly dvě milé a laskavé úřednice stavebního úřadu.

S předsedou ZD jsme probrali možnou směnu pozemků a případné rozšíření (ve hře je několik variant), potvrdili si možnost odběru sena, slámy a zrní a požádali o pomoc s terénními úpravami, až budeme zakládat louky a pastviny. Pan předseda Luděk Radil je zkušený zemědělec, který rád dělá věci poctivě, postaru a co možná nejvíce v souladu s přírodou a dle všeho má dobrý vztah ke zvířatům, takže jsme našli společnou řeč a shodli se, že osvěta ohledně produkce živočišných produktů je potřebná. „Spousta městských lidí nemá představu o tom, jak se takové mléko nebo maso získává. Přijdou do krámu, v regálu si vezmou kus vepřovýho v celofánu, mlíko v krabici a neuvědomují si, kolik je za tím dřiny, co to stojí peněz a času nebo že je za tím konkrétní zvíře. Spousta dětí ani neví, jak taková kráva nebo prase vypadají,“ postěžoval si předseda družstva a netajil se ani tím, že když mu při porodu zemřela kráva i s teletem, sotva se ubránil slzám. „Zvířata jsou živý a cítící bytosti jako my, který mají svý místo na sluníčku, a kdyby bylo po mém, tak bych zboural všechny chlívy a vyhnal bych je na pastviny. Nám se to naštěstí s krávami takřka celoročně daří,“ ukazoval nám na letecké mapě rozsáhlé louky i se zimními výběhy. „Dokonce tu máme takovou specialitu, že krávy z jedné pastvy na druhou přeháníme s koňmi z místního ranče Laredo. Pro nás je to jednodušší, než je nakládat do transportů, pro ně je to beze stresu a mnohem přirozenější, protože si za pastvou dojdou po svých.“ O události dokonce TV Nova natočila krátkou reportáž.

Klepeme do dřeva, zdá se, že dobré vztahy jsme navázali nejen se starostou Dobrovítova, ale i s předsedou zemědělského družstva. Jediné, z čeho měl obavy – a z těch jsme ho rychle vyvedli – aby se kolem Farmy Naděje nestahovali feťáci a jiné podvratné živly. „Není to tak dlouho, co nám tu rozkrádali majetek a my museli investovat nemalé částky do kamerového systému, tak bych nerad, aby to u vás bylo to stejné,“ měřil si nás káravým okem. Pane předsedo, toho bohdá nebude!

Když jsme se rozloučili s předsedou ZD, v lesích za Zbýšovem jsme ještě vyvenčili naše psy, kteří teď vše vyřizují s námi, a po jedné hodině odpolední jsme vstoupili na stavební odbor městského úřadu v Čáslavi, kde už na nás čekaly dvě prima dámy (jedna z územního plánování, druhá za stavební řízení). Obě byly – ostatně jako všichni, s nimiž jsme dosud jednali – ochotné a vstřícné, vysvětlily nám, co nás čeká a poradily nám, jak vše udělat tak, abychom mohli začít budovat co nejdříve. „Na těch stavebních parcelách můžete začít hned, jakmile je zasíťujete (= elektřina, studna, čistírna odpadních vod), papírově převést pole na trvalý travní porost je otázkou dvou měsíců,“ vypočítala nám paní úřednice ze stavebního řízení. „Už abyste to měli hotové, já tam pak pošlu naši mateřskou školku, učitelky s dětmi nemají kam jezdit na výlety,“ plánovala paní z územního plánování.

Jaký je tedy další postup co se technického zázemí týče (o tom administrativním jsme vám psali minule)? V momentě kdy budeme zapsaní v katastru jako majitelé, převedeme pole na louku, ohradíme ji, vybudujeme elektrickou přípojku, čistírnu odpadních vod, vykopeme studnu a nakonec postavíme domov pro lidi a zvířata. To vše samozřejmě s vaším přispěním a pomocí.

Náš sen? Oslavit v Dobrovítově letošní Vánoce.

Tým Farmy Naděje
Ilustrační fotografie Ranch Laredo